Jaro přichází

Koukněte z okna… Vidíte něco? Vidíte blankytně modrou oblohu s několika málo zářivě bílými mráčky? Vyjděte ven, někoho potkáte. Někoho, na koho jste čekali celou zimu.

Ptáte se, co se děje? Je teplo, svítí slunce a okolní svět se na vás usmívá? Jak to, že je ten úsměv nakažlivý? Vždyť i vám se koutky úst povytáhly nahoru. Nevíte, čím to je? Tak já vám to povím, to pomalu došlo na střídání ročního období. Krutá a nekonečná zima pomalu odchází a dělá místo usměvavému jaru.

A jaké vlastně jaro je? Především krásné. Jaro probouzí přírodu a to včetně lidí. Dodává jim novou chuť do života, radost a inspiraci. Po dlouhé zimě konečně vidí, že může být pěkně, že i příroda není jen krutě studená a prázdná.

Rána jsou najednou krásná. Při probouzení svítá, a když vyjde člověk ven, už je světlo. Žádná temná a nepřívětivá rána, ale světlá a přátelská.

Příroda se probouzí, ráno zpívají ptáci a při procházce kolem Labe můžeme vidět sněženky. Usmívá se na nás jejich bílý květ. Jsou to jen maličkosti, ale všechny upozorňují na fakt, že jaro je tu a zimu vytlačí do jiných krajů.

Mám radost z jara, mám radost, protože můžu vyměnit zimní bundu za mnou milované červené sáčko, plánovat výlety po krásách Českého středohoří a po těch kopečkách tam na jih od Prahy, můžu se těšit na první výlet na kole.

A navíc jaro uteče rychle a pak přijde léto, ve kterém se odehrají zásadní změny mého života. První zásadní změny. Netěším se, to ne, ale láká mě to.

Příspěvek byl publikován v rubrice "Umělecká tvorba" se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *