O Sněhu

Z bílého nebe k zemi pomalu padala sněhová vločka. Malý krystalek zmrzlé vody, který je znám svou dokonalou krásou. Vločka padala, padala, až svou pouť zakončila na zemi. Nebyla sama. Zanedlouho byla následována mnoha dalšími vločkami.

Všechny měly něco společného – byly bílé, krásné a dokonalé. Nejdříve padaly pomalu a osamoceně, ale postupně sněžení přibývalo na síle. Okolí potemňovalo, protože se světlo nemohlo prodrat skrz hustě padající vločky. Ať se člověk podíval kamkoliv, všude viděl jen bílo.

Sněžilo opravdu hustě a tak se zanedlouho po celém okolí utvořila vrstvička chladného a bílého sněhu, a jak se zvětšovala, ukrývala pod sebou celý svět a zjemňovala hrany celé přírody. Vše vypadalo stejně, sníh zakryl úplně všechny struktury a tvary. Stěží se dalo poznat, co se pod vrstvou sněhových vloček ukrývá.

Ale všechno má svůj konec a dokonce i sněhové vločky obloze došly. Pomalu ubývalo padajících krystalků vody a nakonec na obloze vysvitlo sluníčko, které proměnilo bílé nebe na blankytně modré.

Celá příroda se změnila. Už nebylo smutné a potemnělé, slunko rozzářilo nánosy sněhu, už to nebyla jen bílá vrstva zakrývající celé okolí. Všechno se nádherně třpytilo, sníh byl plný slunka, sněhové vločky odrážely světelné paprsky a tak zima ukázala i svou hezkou tvář.

Při chůzi to pod nohama křupalo. Ale nebylo to žádné ostré křupání, bylo jemné a kouzelné jako celé okolí. Stalo se obtížným vnímat zimu a ten ledový vzduch, protože veškerou pozornost upoutala nádhera zasněžené krajiny. Pozornost připoutala tajemnost a síla sněhu, jeho bílý a třpytivý půvab, zářivé drobné vločky, ze kterých se pokrývka skládala.

Příspěvek byl publikován v rubrice "Umělecká tvorba" se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

2 komentáře: O Sněhu

  1. Význam slov napsal:

    Moc pěkné

  2. Hnědooká napsal:

    omg… díky za opravu, stydím se…

Komentáře nejsou povoleny.