Fyzikové

Divadelní hra o dvou aktech, s detektivními a groteskními prvky, která byla napsána během studené války, se odehrává v psychiatrické léčebně, kde jsou drženi tři blázni, kteří se mají za fyziky. Všichni tři – Herbert Georg Beutler, přezdívaný Newton, Ernst Heinrich Ernesti, přezdívaný Einstein a Johann Wolfgang Möbius – se léčí v soukromém sanatoriu paní doktorky Mathildy von Zahnd.

Ani jeden z fyziků ale ve skutečnosti není blázen. Möbius je geniální fyzik, který utekl před zodpovědností za své objevy do sanatoria. Vymyslel velkou věc, ale nemůže žít s tím, že by ji dal lidem, kteří by ji využili. Někdo by mohl říci, že odpovědnost bere na sebe, ale není tomu tak, utíká před ní.

Newton a Einstein jsou ve skutečnosti agenty dvou mocností a snaží se získat Newtonovy objevy. Každý postupně zabije jednu sestřičku, protože je prokoukli a oni nesmí být odhaleni. Jako poslední zabije sestřičku fyzik Möbius a poté se tři blázni o sobě dozví. Nakonec je Möbius přesvědčí, že v blázinci musí zůstat, protože kdyby se vynález dostal do rukou lidem, byla by to jejich záhuba.

Ale to neví, že je jejich rozhovor odposloucháván doktorkou Mathildou von Zahnd. Ta má v rukou všechny Möbiusovy zápisky a tak je šance na spásu lidstva nulová.

Dílo se zaobírá otázkou, zdali je vědec odpovědný za své vynálezy či nikoliv. Někteří si jsou své odpovědnosti vědomi, někteří před ní utíkají a jiným je to jedno. Dalo by se říci, že věda je jen loutka politiky.

Příspěvek byl publikován v rubrice ... Friedrich Dürrenmatt se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *