Poklady jsou hledány už od pradávna. Ale co člověka táhne k této činnosti? Je to snad touha zbohatnout či vidina velké slávy? Poklady bývají omotány spoustou legend, poklady jsou tajuplné, nenalezitelné. Je to něco nedosažitelného, něco, po čem člověk touží, protože to nemůže mít.
Ale tohle my nesedí na ty poklady, co hledám já. Keškou přece moc nezbohatnu, slavnou se taky nestanu a tajuplných kešek je opravdu jen málo, stejně tak jako téměř nedosažitelných kešek.
Tak proč chodím hledat i ty body ve městě? Filmovku strčenou za okapem? Asi jen proto, že mě provokuje na mapě. Nenalezený poklad. Tak proč se chystám na tu velkou bagrovací akci do Prahy? Body, čísla, nic jiného. Jen si to přiznejme, i ten bod potěší. O číslo víc, blíže k milníku, zvednutí sebevědomí.
Přece jen si kačer dovolí víc vyskočit, když už má pětistovku, než když má jen deset nalezených keší. Nikdo tenhle fakt nepopře, protože jsme všichni lidé, soutěživí a jen na sebe myslící zmetci. Někdo víc a někdo míň. Ale snad jsou i jiní lidé než jen já, kterým vadí jedinci, co si myslí, že s pětistovkou nalezených keší má jejich slovo větší váhu než slovo člověka se stovkou.