Anděl je prý mýtická nadpřirozená duchovní bytost. Takže vlastně neexistuje? Ale existuje. Jen si trošku musíme poupravit definici anděla. Anděl je něco dobrého a krásného, snad všichni se mnou budou souhlasit. Ale přece to vůbec nemusí být ani duchovní, ani nadpřirozená a už vůbec ne mýtická bytost.
Takže jak takový anděl vypadá? Tady už se asi názory budou rozcházet, ale podle mě je anděl přímo úžasné a dokonalé stvoření. Má kudrnaté nebo vlnité blonďaté vlasy, které jsou často delší než krátké a jeho oči jsou zelenkavé nebo světlounce modré. Je spíše nevýrazné postavy, ale člověk si ho vždycky všimne. Možná je to úsměvem, který andělovi vždy zdobí obličej. Je to úsměv jedinečný, protože dodává jistotu, sílu a odvahu.
Občas narazíme i na maskovaného anděla. Nemusí mít pro anděla typické vlasy, oči ani postavu, ale podle úsměvu ho většinou poznáme. A pokud ne, je tu pár dalších znaků, podle kterých anděla bezpečně identifikujeme.
Povahové rysy jsou celkem jednoznačné. Anděl nám nikdy neublíží a vždy to s námi myslí dobře. Snaží se dělat vše pro to, abychom se měli co nejlépe, pomáhá nám v těžkých situacích a neustále na nás dohlíží. Stará se o nás a tak nás nikdy nenechá trápit se. Anděl nás nikdy nepodrazí a ani nezklame a jak jednou na jednoho narazíme, už nás neopustí. Provede nás celým životem.
I když to není zas tak úplně pravda, protože i o anděla můžeme přijít, pokud si ho nebudeme vážit nebo pokud si neuvědomíme, že je andělem. Anděl je naším smyslem života, je to bytost, na které by nám mělo záležet nejvíce. Nikdy nesmíme podcenit jeho důležitost. Musíme mu být vděční za to, že je a nikdy neuškodí to dávat najevo.
Znáte nějakého anděla? Važte si ho a hlídejte ho, aby neuletěl…






















Hnědooká...