Podivuhodný případ Benjamina Buttona


Syn slepého hodináře se vydal do války, kde zemřel. Hodinář vyrobil hodiny na vlakové nádraží, ale při slavnostním spuštění všichni zjistili, že jdou pozpátku. Sestrojil je tak, když se vrátí čas, vrátí se mu i syn.

V den, kdy skončila světová válka se u Buttonů, výrobců knoflíků narodilo dítě. Byl to chlapec. Matka při porodu umřela a jakmile vzal otec dítě do náruče, lekl se. Vypadalo jako stařec či vetřelec.

Odnesl ho na schody před dům připomínající domov důchodců. Tam se ho ujala ošetřovatelka černé pleti a pojmenovala ho Benjamin. Doktoři říkali, že nepřežije, ale Benjamin stále žil. Když mu bylo sedm let, vypadal jako zbytek lidí v domě. Postupem času se ukázalo, že Benjamin mládne.

Když Benjamin opustil dům, ve kterém mezi důchodci vyrostl, dal se k námořníkům. Potkal několik žen, ale s žádnou neměl vážný vztah. Nakonec žije se svou láskou z dětských let, Daisy, která je přibližně stejně stará jako on. Byla to divoká dívka, která tancovala a jen si užívala. Ale pak jí srazilo auto a zklidnila se.

Mají spolu dítě, ale než si stihne Benjamina zapamatovat, ztratí se. Nechce, aby Daisy pak sama vychovávala oba.

Když Benjamin zestárne, vlastně omládne, že vypadá jako pětiletý chlapec, stařena Daisy za ním dochází do domova. Nakonec jí umře v náručí jako mimino.

Film je hodně dlouhý, 166 minut. Ale je krásný, takže délka vůbec není na škodu. Není to nic tuctového, člověk dokonce i uroní slzu. Krásný námět, nádherné zpracování.

Jaké to asi může být, narodit se jako stařec a pak už jenom mládnout? Možná by to bylo lepší. Třeba zdravotní problémy by ubývaly, místo toho abychom byli každým dnem nemocnější. Ale zase narodit se jako stařec? Nevím, jestli bych život měla ráda, jestli bych si ho vážila. *Co si o tom myslíte vy?*

Příspěvek byl publikován v rubrice Filmy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *