Mininotebook ani holčičkám nestačí

Není tomu moc dlouho, co jsem se na konci srpna seznámila s mojí novou spolubydlící. Za několik málo dní společného bydlení se rozhodla, že si pořídí mininotebook. Rozhodla se pro Asus Eee PC 900A. Nejdříve se s ním chlubila, ale někteří si z ní dělali srandu, že si koupila počítač pro panenky. Říkala, že je to paráda, jak je to malinké, ale moc dlouho jí to nevydrželo.

Už s mininotebookem si přivezla externí disk, s interní pamětí 1GB se jí vůbec nedivím.

Pak si pořídila myš. To zcela chápu – pracovat s tak maličkatým touchpadem je téměř nemožné.

Týden na to tu byl i monitor. 8,9 palců za chvilku omrzí. Je pěkné, že je to malé, ale namáhat oči při luštění malých písmenek není to pravé ořechové. Nehledě na to, že se na monitor nevejde ani papír fotmátu A4.

Dostali jsme se do fáze, kdy Káti stůl vypadal následovně:

Něco času uběhlo a ona si uvědomila, že koukat na velký monitor a mačkat klávesy na malinké klávesnici taky není ono a dovezla i klávesnici.

Ještě nesmím zapomenout na bedýnky, ale ty jsem pořídila i já k normálnímu notebooku.

Takže ve finále tu máme plno příslušenství, malý minibook, a cenu vyšplhající se na částku, za kterou by se dal pořídit solidní notebook s úhlopříčkou 18,4“.

Neříkám, že mininotebooky jsou špatné. To určitě ne, určitě se najde plno lidí, pro které je to skvělé řešení. Jen si myslím, že by měl člověk koupi zvážit. Pokud je minibook to, co potřebuje, proč ne. Ale koupit si ho jen aby byl člověk in a pak investovat do dokovací stanice je blbost.

Příspěvek byl publikován v rubrice Ostatní. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *