Úvaha o úvaze

Co je to vlastně úvaha? Podle Wikipedie je to „krátký slohový útvar, jenž obvykle vzniká na podkladě nějaké lidské myšlenky či souboru myšlenek“. Takže úvaha jsou za sebou jdoucí myšlenky? Ale co nás vlastně vede k úvaze? Touha si něco vysvětlit? Možná.

Člověk je tvor chytrý a zvídavý. Snaží se vysvětlit nevysvětlitelné a k tomu slouží úvahy. Uvažujeme pořád, nejčastěji jen ve své hlavě, jindy uvažujeme slovně a to buď řečí, nebo psaním.

Uvažujeme nad skutečnostmi, uvažujeme nad okolím, uvažujeme nad lidmi, nad sebou samým. Občas dokonce i o smyslu života. Tak o čem potom neuvažujeme? O věcech, které jsou nám jasné, které prostě tak jsou. Ale přesto by si zasloužili nějakou úvahu.

Úvaha by se mohla zdát jako zbytečná, ale občas se při ní zrodí zajímavé myšlenky. Úvahou vyvodíme výpovědi, o kterých bychom jinak nic nevěděli. Úvaha je jeden z nejdůležitějších slohových útvarů.

Někdy bývá dlouhá a vyčerpávající, jindy je to jen pár řádků. Ale rozsah úvahy neurčuje její kvalitu. Co je vlastně kvalitní úvaha? Musí vyvodit nějakou konečnou výpověď? Musí vést k další úvaze? Musí odpovědět na danou otázku?

Záleží na druhu úvahy, na tématu, kterým se uvažující bytost zabývá. Úvaha je ale svým způsobem vždy správná. Pokud pomineme gramatické či stylistické chyby, co může být na úvaze špatného? Že by špatné myšlenky? A co je správná a co špatná myšlenka?

Příspěvek byl publikován v rubrice Ostatní. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *