Všechno je definitivní

Když jsem si loni na Vánoce kupovala tuto knihu, netušila jsem, že jí budu číst tak dlouho. Neustále jsem jí odkládala kvůli jiným knížkám a navíc se mi ani zdaleka nelíbila tak, jak jsem očekávala.

Všechno je definitivní je kniha obsahující čtrnáct povídek. V úvodu se dozvídáme něco z autorova života a přirovnává je ke všem pikům z balíčku karet. Těch je třináct, k tomu vzal ještě žolíka. Nevím, jestli má být žolík poslední povídka nebo nějaká jiná, ale pro mě jsou žolíkem Sestřičky z Elurie.

První povídka, Pitevní sál čtyři, vypráví příběh muže, kterého kousl had. Všichni si myslí, že je mrtvý, ale on se probudí na pitevním stole. Nemůže hýbat tělem, nemůže mluvit, ale slyší, jak si povídají doktoři chystající se na pitvu.

Pán v černém obleku vypráví o malém chlapci, který se vydal do lesa na ryby. Jeho bratr umřel na vosí bodnutí. V lese potká pána v černém obleku a ten chlapci povídá, že jeho matku také bodla vosa. Prý umřela. Následně chce chlapce sníst.

Vše co miluješ, ztratí se v dáli je povídka, která povídá o obchodníkovi, který cestuje po státech a sbírá citáty napsané na odpočívadlech. Už ale nemůže dál, dojel do motelu, kde se chystá zabít. Napočítá do šedesáti, a jestli se rozsvítí světlo v okénku nedaleké farmy, přece jenom ještě bude chvíli žít.

Smrt Jacka Hamiltona je příběh z doby hospodářské krize. Zachycuje smrt jednoho ze zločinců, jejich v duchu dobrou povahu a překonání strachu před zatčením. Jen proto, že jeden z nich umíral.

Místnost smrti je povídka o výslechové místnosti v jižní Americe. Vyslýchaný se snaží neříkat pravdu, ale druhá strana chce vědět přesné informace a tak ho týrá. Jenže nakonec se vše obrátí. Právě vyslýchaný týrá všechny tyrany, co byly v místnosti a pak uteče.

Sestřičky z Elurie je povídka o pistolníkovi Rolandovi, příběh, který se stal ještě před prvním dílem Temné Věže. Snad nejlepší povídka z celé knihy, protože na rozdíl od ostatních obsahuje strhující děj. Roland přijde do města plného netvorů, následně je držen sestřičkami, které ho vyléčí, aby následně mohly vypít jeho krev. Ale jedna z nich ho zachrání, jedna z nich nechce být taková.

Všechno je definitivní. Povídka, která dala jméno celé knize. I tuto povídku bych zařadila k těm povedenějším, moc se mi líbila myšlenka a toužila jsem po vysvětlení. Jeden rozvážeč pizzy dostal zaměstnání. Takové podivné. Dostal dům, každý týden dostane kapesné, ale co mu zbude, tak musí vyhodit. Drobáky hází do kanálu, papírové trhá a vyhazuje. A co je vlastně jeho práce? Píše dopisy. Smrtelné dopisy. Dopisy lidem na celém světě, kterých se někdo chce zbavit.

L. T. a jeho teorie domácích zvířat je povídka nezajímavá a nudná. Vykládá o tom, jak manželka dostala kočku, manžel psa, ale oba se se svým zvířetem nenávidí. Nakonec vše vyústí v rozpad manželství.

Silniční virus míří na sever mi připomněl knihu Rose Madder. Je to totiž také příběh o obrazu, který se mění. O obrazu, který v sobě skrývá další svět. Obrazové příběhy se mi líbí a tenhle nebyl výjimkou. Tentokrát je to obraz s mladíkem za volantem. Obraz, který vraždí všechny, kdo ho spatří.

Oběd v Gotham Café vypráví o rozvádějících se manželích. Sejdou se s právníkem v restauraci, kde je ale naneštěstí bláznivý číšník. Zabije právníka a chce se pustit i do manžela. Ale ten unikne.

Ten pocit, co popsat se dá jen těmi francouzskými slovy. Déjà vu. Příběh o pekle. O určitém druhu pekla, kde se jeden zážitek zažívá pořád a do nekonečna.

1408 je povídka, která byla zfilmována. Vypráví o lovci strašidelných příběhů. Ještě nikdy žádnou vyšší moc nepotkal, jenže pokoj 1408 je jiný. Ten je opravdový, včetně všech nevysvětlitelných jevů. Plno lidí tam zemřelo. Povídku jsem si přečetla hned po zhlédnutí filmu a samozřejmě mě zklamala. Ale po více jak roce jsem si ji přečetla znovu a zas tak špatná není. Jen je to jeden z mála případů, kdy je film lepší.

Jízda na střele vypráví o mladíkovi, jehož matka dostala mrtvici. Protože má rozbité auto, vydal se za matkou stopem. Jenže nesveze ho obyčejný člověk. Čelí volbě, kdo má zemřít. On nebo jeho matka?

Poslední povídkou je Čtvrťák pro štěstí. Vypráví o uklízečce, která musí živit dvě děti a jednoho dne se jí možná povede zbohatnout.

Většina povídek mě zklamala, protože se v nich vlastně nic nedělo. Čekala jsem na jakýkoliv náznak pořádného děje, ale dočkala jsem se jen konce. Až budu vybírat Kingovu další knihu, rozhodně nesáhnu po povídkách.

Příspěvek byl publikován v rubrice ... Stephen King se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *