Náš život se skládá z tisíce cest. Všechny cesty předchází nějaké rozhodnutí a to celé dělá ze života jeden celek. Velké množství malinkých cestiček tvoří jednu velkou životní cestu. Dalo by se říci, že život je tvořen pouze tisíci rozhodnutími a tisíci cestami.

Není ale jasné, jako cestičkou se vydáme, dokud nepadne naše rozhodnutí. Nikoho budoucnost není jasná, dokud se nerozhodne, kterou cestu si zvolí. Život nám nabízí mnoho cest a je jen na nás, kterou si vybereme. Nikdo nás nemůže nutit vybrat si cestu, kterou nechceme, i když naše rozhodnutí často bývá ovlivněné mnoha vnějšími vlivy. Musíme brát v potaz důsledky našeho jednání. Jestli nezraníme osoby, které nám jsou blízké. Jestli neublížíme sami sobě. Jestli nám naše rozhodnutí pomůže nebo naopak.

Je to opravdu úplně stejné, jako kdybychom se toulali po krajině. Jdeme po cestě, ale jednou přijde rozcestí a my se musíme rozhodnout, kam budeme pokračovat. Občas musíme opustit hlavní cestu a odbočit na vedlejší, jindy zase najdeme větší a lepší cestu než byla ta, po které jsme právě šli. Na každém rozcestí nás čeká rozhodnutí. Zvolit kratší cestu? Lehčí? Hezčí? Nebo tu obtížnější, na konci které je větší odměna? Snad každá cesta má své výhody i nevýhody. Obojí je třeba zvážit.

Některé rozcestí je jednodušší projít, protože nabízí méně možností anebo je na některé nové cestě jasně vidět, že to není ten správný směr. Člověk dostal dar rozhodování a občas máme i cit rozhodnout správně. Umět se rozhodovat je důležité, protože rozcestí, které nás dovedou na další cestu je opravdu mnoho.

Na každou z kratičkých cestiček se můžeme dívat zvlášť. Je to úsek mezi dvěma rozhodnutími. Ale sama o sobě je ta cestička o ničem. Sama nemůže existovat, patří do velkého celku, do seskupení tisíce cest, do života. A to jak našeho, tak všech osob kolem nás.