Je mnoho věřících lidí, plno nevěřících a pak je tu skupina lidí, která nedovede na tuto otázku jednoznačně odpovědět.
Začněme tou první skupinou. Nejsem věřící, takže nedovedu přesně popsat, co se věřícímu v hlavě honí. V každém případě má ale nějakého boha, ke kterému se modlí. Obrací se na něj, když je mu nejhůře, bůh věřícímu pomáhá žít a často bývá i smyslem života věřícího.
Téměř vždy je bohu dána nějaká podoba či představa, tomu abstraktnímu nad námi je dodána nějaká konkrétnější existence. Ať je člověk křesťan, žid, muslim či jiný věřící, vždy věří v něco, co někdo stvořil. V představu, kterou si někdo vymyslel a přesvědčil o ní další lidi. Tak vznikly všechny náboženství. Žádné důkazy, jen samé vymyšlené nebo přibarvené historky, kterým věřící věří.
Nedá se ale říci, že by například Bible byl jeden velký výmysl. Existence některých osob je pravdivá a dokázaná.
Druhou skupinou jsou nevěřící. Buď boha v jakékoliv formě popírají, nebo někteří dokonce řeknou, že je bůh kretén. Někteří nevěřící respektují věřící, ale ne všichni je pochopí. Často si o věřících myslí, že něco v hlavě nemají v pořádku.
A pak je tu ta poslední skupina, která v nějakou vyšší moc možná věří, ale nemá žádné důkazy a tak si svou vírou není jistá. Často věří ve vyšší moc, které nechávají abstraktnost. Mají dostatečně velkou a vytrénovanou fantazii, že nepotřebují žádnou konkrétní představu, jak bůh vypadá, dokážou totiž pracovat s něčím, co nijak nevypadá.
Takže to vlastně ani neexistuje? Ani na tuhle otázku nelze odpovědět. Tito lidé se k bohu nemodlí, ale spíše přemýšlejí, jestli nějaká vyšší moc existuje. Úvahy to jsou nekonečné, pokaždé přinesou novou myšlenku či nové poznání. Skončily pouze v případě, kdyby byla vyšší moc spatřena, nebo kdyby byla definitivně popřena její existence.
Existence vyšší moci by byla vyvrácena, kdyby byly objasněny všechny jevy, co na světě existují. Ale to by se nelíbilo vědě, protože ta by se náhle stala méněcennou a zbytečnou. Kdyby bylo všechno objasněné, nebyl by možný žádný pokrok a lidstvo by se zaseklo na jednom bodě a tam by zůstalo na věky.
Většina úvah o nějakém bohovi končí někde úplně jinde. Začnete vymýšlet, jestli může vyšší moc existovat a najednou zjistíte, že už přemýšlíte o vědě. O něčem, co je úplný protiklad původního tématu. Nebo to snad protiklad není? Třeba spolu věda a vyšší moc úzce souvisí. Kdo vymyslel pořádek v látkách, jak u sebe drží atomy v molekule a kdo vymyslel složení atomu? Proč má příroda ráda číslo osm? Kdo má za tím vším prsty?
Pěkné, pěkné, pěkné… Vždycky rád čtu tvoje články o (ne)vírách :)
No a já je ještě raději píšu… :)
Pěkný článek, v podstatě mi nezbývá nic jiného, než jen souhlasit ;-)
Věda s vírou mají velmi hmoho společného. Mam pocit, že každý v něco věří, ale málo kdo z těch, kdo nevěří v boha (jakéhokoli), se k tomu veřejně přizná. Stačí věřit v nějaký amulet pro štěstí, nějakou kouzelnou formulku co si řeknu před zkouškou, nebo před přijímacím pohovorem, nemusí to hned být bůh, nebo něco podobného ale málo kdo se k tomuto přizná, kdo ví z jakého důvodu?
Možná proto, že si myslíme, že bychom byli považováni za blázny?
Zajímavé téma na zamyšlení. Ovšem se domnívám, že vše je trochu složitější než to doopravdy vypadá.
Osobně v organizovaném náboženství vidím ZLO, jak popisuji zde http://www.phate.honsa.eu/1550 a domnívám se, že větší podvod nikdy na lidstvu spáchán nebyl.
Ovšem osobní víra v něco může dotyčnému pomoci, ale nevidím důvod k tomu, aby to byla konkrétní společnost Bůh, s. r. o.
Lidé, bděte!
PHATE
Konkrétní společnost Bůh, s.r.o. je potřeba, když věřící nemá dostatečnou fantazii věřit v něco svého nebo potřebuje být veden, což je zase jiný nedostatek… :)
Nemyslím. Domnívám se, že hlavním důvodem je být s někým, s lidmi ve stejné pozici.
„The price of being a sheep is boredom.
The price of being a wolf is loneliness.
Choose one or the other with great care.“
Čím početnější je daná skupina, tím „opravdovější“ přesvědčení to je.
Možná je to kombinace obojího? U někoho spíš první verze, u druhého převažuje spíš druhá?
Asi jsem hybrid, ale nevadí mi to
Podle mne je to především otázka, zda umíme svůj názor obháji, vysvětlit.
Kdo v Boha opravdu věří a znám takových pár lidiček, tak nepotřebují svou víru preferovat na veřejnosti.
Znám taky pár lidí, co mají pocit, že ať dělají cokoliv, stačí si koupit odpustky, vyzpovídat se. Ne pro čisté svědomí, ale z pricipu „své“ víry a přesvědčení.
Jasně, když je někdo sám, má potřebu někam patřit, ale je to zase jeho život, a jeho volba.
Poznal jsem taky lidi, kteří už nejsou mezi námi. Nebyli to žádní ortodoxní věřící, ale pokud jsem je požádal o pomoc, tak mi pomohli. Když jsem se jich zeptal, zda jsou věřící, tak se usmáli a řekli mi: „To záleží na tobě. Nemusíš krást, zabíjet, tajně chodit se milovat se sousedovou ženou atd…
Já si myslím, že pokud se budeme umět k sobě líp chovat (to platí pro všechny), tak nebudema potřebovat tak složité zákony, protože ono to dobro může jít z nás přírozenou cestou, bez strachu z činů, které bychom mohli udělat, bez obav, že neco naopak zapomeneme udělat.
Krátce a stručně, jsou to naše morální zásady a zábrany, podle kterých žijeme, nebo se alespoň snažíme žít …
Je to všechno jen plané a naprosto mylné polemizování nevěřících o tom, co to je nebo není bůh, ale všichni se shodují hlavně ve své neochotě ověřit si dostupná fakta o pravém živém Bohu (všimněte si rozdílu mezi behom a Bohem). Pokud máte kousek zdravého selského rozumu a odvahu, hledejte pravdu a nahraďte jejím pravým poznáním své mylné samospravedlivé názory. Bůh není něco abstraktního nebo jakýsi služebníček a oouhý pomocník člověka. Bůh je Stvořitel, svrchovaný Pán a spravedlivý Soudce. Nikoho do pekla neposílá, ale pouští na základě vlastní volby člověka žít SI „po svém“ bez Něj na světě a tudíž bez Něj zlůstat i na popírané věčnosti. Ve srovnání s tím, jak Bůh miluje člověka (a jak to dokázal), je každá lidská „láska“ extrémní nenávistí. Můžete se o tom velmi snadno přesvědčit. Mimochoddem, spousta lidí se tak horlivě snažila dokázat, že Bůh neexistuje, až museli rezignovat pod tíhou argumentů jednoznačně prokazujících jeho existenci, skutečný charakter a vůli. K tomuto závěru směřujte také, pokud nechcete riskovat, že poznáte pravdu až POZDĚ. je pošetilé myslet si, že stačí něco popřít a přestane to existovat, ale „člověk rozumný“ to neustále dělá a ještě dokáže arogantně nebo i vulgárně útočit při každé výtce této zhoubné pošetilosti!!
Ach to mládí (Žádné důkazy, jen samé vymyšlené nebo přibarvené historky, kterým věřící věří.)
Důkazů je tolik, že je nikdy v životě nepřečteš.
http://en.wikipedia.org/wiki/Historicity_of_Jesus