Pražský geobagr

Když jsem na fórum geocaching.cz přišla, že sháním společnost na pražské keše, ještě jsem nevěděla, co mě čeká. Chtěla jsem začít brzo ráno, najít co nejvíce keší a večer zase odjet domů. Netušila jsem, že se vše zvrhne v takovou… šílenost! :)
Takže jaký byl plán? Najít za 24 hodin co nejvíce keší, nejméně sto. Někteří možná nevěřili, že stovku dáme, ale nakonec jsme skončili na krásných sto dvaceti pěti keších. Pro úspěšnou akci bylo potřeba vyluštit nějaké mysterky, zkonkrétnit plán, doladit detaily. K tomu nám sloužil Edův vymakaný seznam mysterek a jedno phpBB fórum.

Na úvod jsme se začali toulat po Kinské. Po cestě jsme našli několik, ale nezapisovali se do nich, čekali jsme na půlnoc. Když jsme našli i finálku a stále nebyla půlnoc, šli jsme dál, že se pak vrátíme. Jenže k cíli jsme nedošli, protože se po cestě několikrát změnil a nakonec nás definitivně zastavil plot.

Takže zpět, a první keší večera byla Štefánikova rozhledna. Nalepit samolepku a hurá dál. Finálka Kinské, nějaké ty tradičky po cestě. Na začátku byl interval mezi nálezy pět minut, ale takový časový rozestup jsme nakonec samozřejmě neudrželi. Zprůměrováno to dělá přibližně jedenáct minut.

Při takovém množství keší si člověk prostě nemůže zapamatovat všechny. Některé utkvěly v paměti, jiné ne. Když se tak podívám zpět, nepřijde mi to jako jeden den. Konec mám ještě v celkem čerstvé paměti, ale začátek? To už je miliony let v minulosti…

Takže tím se zkracuje seznam toho, co si pamatuji a o čem chci mluvit. První za zmínku určitě stojí Reynevan w Czechach. Když jsem se už v pátek toulala s Fa!tym po Praze, říkala jsem si, že ho nechám najít i tuhle keš. Když nenacházel, tak jsem mu trochu pomohla a našla první nano. Zalogovat moc nešlo, pak krabičku vrátil a koukám, dal jí jinam! Ale nedal, byly tam dvě! :-D

Zajímavá byla také nejužší ulička v Praze. Tak úzká, že bych snad ani já neprošla, na zdi semafor, prý aby se nepotkali dva lidé.

Další pro mě záchytný bod je až v 10:20 – naše šedesátá sedmá keš. Jdeme najít oskarový fotokvíz a najdeme fotbalový. :)

Něco jsme sháněli na Hradníkovu tramvajovou keš. Snad nějaký šroub? Asi. Nějaký jsme nakonec sehnali, ale schránka stejně moc nešla otevšít… Ale nakonec se povedlo, tohle byla možná nejlépe provedená keš ze sto dvaceti pěti. Jak možná? Určitě!

Samozřejmě si pamatuji na zastavení u jednoho gymnázia, Buďanka, kde byla keš snad 100 metrů jinde. Teď přemýšlím, jak se mohlo někomu podařit najít? A kdo to luštil? :)
A co lidová vesnička? Ze shora to vážně nešlo, viď Míšo.. ;)

Ale pak přišly tři krásné keše. Tichá pošta, Praha na dlani a Oříšek. Dokonalý výhled na Prahu, tyhle keše určitě ještě navštívím. :) Takhle jsem Prahu ještě neviděla.

Někde po cestě moje pětistá keš, už ani nevím jaká, igelitka za budníkem, tak je to keš nebo ne? Musela přijít tintina a situaci vyhodnotit jako nález. Pak stá keš, 28.únor, něco málo dalšího a pak? Stará náves. Jednoznačná výhoda byla ta, že jsem věděla přesnou lokaci. Takže bylo odloveno před mraky nic netušících mudlů.

Procházka obilným polem byla následována odtrhnutím dvou spoluúčastníků a pak se pokračovalo bez nich. Dokonce i to ďáblovo znamení tam bylo, i když Jephy a Jana tvrdili, že ne. :)

Pak nás vysadili u nějaké keše uprostřed křižovatky, nikdo nevěděl, co hledá, proč hledá, kde má hledat… A tak se Eda rozhodl, že teda upřesní informace a nakonec se našlo.
Pamatujete záblesk světla? Bylo fajn přeskakovat zábradlí a přebíhat koleje před rozjetou tramvají… Hlavně v těch šatech. :) Jen s terénem moc nesouhlasím, ale co…

Pak nějaká keš v pařezu a nakonec jedna nano, která byla výše než dva metry. Podle mých zápisů to měla být moje stá za den, ale něco jsem si zapomněla zapsat v Oregonu, takže to bylo více.

Takže sečteno podtrženo 95 tradiček, jedna multinka, 29 mystery, najeto hóódně moc kilometrů, o čemž asi přesvědčí následující mapa.

Nejvíce jsem se bála logování, moc se mi do toho nechtělo. Ale nakonec jsem to zvládla za 20 minut, s tím, že jsem asi u půlky dala špatný datum a musela ho opravovat. Snad se ozve co nejméně majitelů keší, kterým se můj univerzální log nebude líbit. Kdybych měla napsat ke každé keši něco jiného, loguji ještě teď.
Co říci na závěr? Snad jen, že vysílačky byl super nápad, i na počáteční nejistotu, co vlastně, skvěle vymyšlená akce, o sto bodů více, … Jednoduše řečeno, už se těším na další pokračování… ;)

Příspěvek byl publikován v rubrice ... z terénu se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *