Kam se ten čas ztrácí?

Člověk, který říká, že má málo času, ho má ve skutečnosti opravdu mnoho. Na vlastní kůži jsem si zjistila, jak děsivě pravdivý je tenhle citát. Opravdu jsem se vyděsila, když jsem si všimla, že dnes začal už devátý týden semestru. Už jich zbývá jen pět. Půlka je už dávno za mnou. A co jsem za tu dobu všechno udělala? Jednoduše nic.

A to nemluvím ani o škole, ani o žádné z mých mnoha internetových stránek. Mluvím všeobecně o celém svém životě, o všech aktivitách. Za osm týdnů jsem neudělala absolutně nic. Učila jsem se dohromady asi tak dvě hodiny, sice všechny písemky napsala na potřebné minimum, ale kde je to předsevzetí, že se budu snažit dosahovat co nejlepších výsledků?

Za posledních osm týdnů. Kolik jsem toho napsala? Možná jednu normostranu? Nevím, ale opravdu málo. Čas strávený psaním textů asi taky nebude delší než dvě hodiny.

Osm týdnů, to je 56 dní, 1344 hodin. Z toho jsem možná tak 500 hodin spala. A kam se teda zatoulalo těch zbylých 840 hodin? Je vážně děsivé, když si člověk uvědomí, že měl k dispozici celých 840 a nechal je propadnout. Nevyužil je.

Jak se mám donutit něco dělat? Jak se mám donutit splnit si poměrně dlouhý seznam úkolů, na který každý den koukám? Ráda bych je všechny odklikala, ale jak se donutit začít úkoly plnit? Poradí mi někdo?

Příspěvek byl publikován v rubrice Život se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *