Protože jsem měla v pátek 592 nálezů, tak jsem si usmyslela, že tento víkend padne šestistovka. Dokonce jsem měla i vybranou keš, která měla mít tu čest stát se mým šestistým úlovkem a to byla WIGovka Arabela.
V pátek jsme tedy s Michalem našli několik keší na Stromovce, kde jsme potkali plno divných lidí, načež se vybily baterky. Vzhledem k tomu, že se vybily jak v mém Oregonu, tak v Michalovo přístroji s kolečkem, a nikdo nenesl nabité náhradní baterky, hledání keší v této lokaci skončilo.
Přesunuli jsme se tedy do jiné části Prahy, že zkusíme WIGovku Staré zámecké schody. Po zmateném pobíhání, kdy nikdo nevěděl, co máme dělat, se nám asi snad jen omylem podařilo získat souřadnice krabičky a nakonec ji i najít.
V sobotu ráno jsem se probudila s 598 nálezy. Někoho napadlo, že bychom se do Řevnic ze Všenor mohli dopravit na kolečkových bruslích, na kterých já stála jednou v životě. A to by nebyla Tintina, aby se tohoto nápadu nechytla. Tak dostala kolečkové brusle a po obědě se vyrazilo.
Aby se člověk dostal na relativní rovinku, je potřeba sjet takový prudký zkopec. Tintina se samozřejmě nejednou natáhla, ale nakonec se přeci jen dostala až dolů. Jenže poté přišly další komplikace. Po pár desítkách metrů se začaly rozpadat kolečka. :) A při většině odpadnutí následoval pád nebo skoropád. Nicméně i přes tuto komplikaci jsme po cestě našli keš číslo 599 a dokonce i dojeli až do Řevnic, i když jsem na posledních metrech měla na pravé brusli všechna kolečka rozpadlá.
Brusle skončily na nejbližším kontejneru a my se mohli vydat na pohádkové místo, kde se odehrává Arabela. Ze začátku to vypadalo celkem slibně, jenže když se mi asi po dvou hodinách pobíhání po okolí hra zavřela kvůli nějaké chybě a následně nešlo obnovit poslední uložení, tak jsem rezignovala. Michal se posadil vedle mě, a následně mu vlk začal rozkrádat majetek. Takže i on uznal, že Arabela pro dnešek stačila.
Náhradní řešení? Po chvilce přemýšlení byla navržena Řevnická multinka, která byla celkem dobrou alternativou. Není to nic brutálního, ale keš to je. :)
A jak jsme se dopravili zpět? Nasedli na vlak a já jela prvně na černo… :D Sice jen jednu zastávku, ale stejně… Jediné, co mě ospravedlňuje je fakt, že ty jízdenky bychom stejně nestihli koupit. :)