Kniha vypráví o šestnáctileté dívce, která byla svými spolužáky šikanována. Důvod byl ten, že byla jiná než ostatní. Byla to podsaditá dívka s uhry na krku, zádech i hýždích a její vlasy byly bezbarvé. Její matka byla náboženská fanatička, a když se Carrie před obědem chtěla modlit, stala se terčem posměchu.
Děj začíná ve společných sprchách, po hodině tělocviku. Dívky jsou už umyté, ale Carrie stále stojí pod sprchou. Najednou začne krvácet, dostane svojí první menstruaci, ale neví, co se děje. Ostatní dívky jsou znechucené a začnou po ní házet vložky a tampóny. Sue na ní zakřičí, že krvácí a Carrie je zděšená, myslí si, že vykrvácí a umře. Sesunula se k zemi. V tom se do šatny vřítila učitelka tělocviku a dívky rozehnala. Když se snažila Carrie pomoci, praskla žárovka.
Učitelka Carrie dovedla k zástupci ředitele, aby ji uvolnil ze školy. Neustále říkal Carrieino jméno špatně a Carrie to naštvalo tak, že mu myslí shodila popelník. Pak šla domů.
Když byly Carrie tři roky, poslala na jejich dům led a kameny. Padaly z nebe a zničily střechu, dopadaly jen na jejich pozemek. Matka jí vynadala, že se bavila se sousedkou, která byla oblečená v bikinách. Pak jí ale tyto schopnosti opustily, ale s první menstruací se vrátily. Znovu byla schopna hýbat předměty, byla obdařena schopností telekineze.
Když domů přijde matka, dostane fanatický záchvat. Carrie se stala ženou, je hříšná a krev je výkup hříchu. Carrie matce vyčítá, že jí nic neřekla, ale matka neustále mele o hříchu a nutí Carrie modlit se. Zavře ji do modlitebny, malinké místnosti bez oken, kde je otlář.
Dívky, které se zúčastnili akce ve sprše, dostaly trest. Hodiny tělocviku navíc. Ale Chris se odmítala zúčastnit a tak dostala zákaz maturitního plesu. Její otec byl právník, a tak přišel do školy s tím, že celou věc požene k soudu. Když mu ale ředitel vyhrožoval, že požene k soudu věc s Carrie, tak zmlkl. Ale Chris toužila po pomstě. K pomstě využila svého přítele Billa.
Sue svého činu litovala a tak přemýšlela, jak by to Carrie mohla vynahradit. Nakonec se sama vzdala maturitního plesu a poprosila svého přítele Tommyho, aby pozval Carrie. Carrie nejdřív nechce, protože si myslí, že si z ní zase jen dělají legraci, ale nakonec pozvání přijme a přemluví dokonce i matku, aby ji pustila. Ušije si šaty, které na plese všichni obdivují. Jsou červené, je to barva, kterou Carrie nesmí nosit. Je to totiž ďáblova červeň.
Chris zařídí, že se Tommy a Carrie stanou králem a královnou plesu. Přemluví své kamarády, aby je volili. Ale přesto je to po prvním kole nerozhodně, musí se konat další. Tommy s Carrie vyhrají o jeden hlas.
Billy se svou partou podřízli na prasečí farmě dvě prasata a kýble s jejich krví nainstalovali přesně nad místa, kde stojí trůny pro krále a královnu plesu. Od kýblů vedou provázky do zákulisí, a když sedí Carrie s Tommym v trůně, tak Chris zatáhne za provázek. Kbelíky se převrhnou a Carrie je zalitá krví. Jeden kbelík dopadne Tommymu na hlavu a zabije ho. Lidé se začnou hystericky smát a Carrie se rozčílí. Nejdříve vyběhne ze sálu, pak všechny uvězní uvnitř, spustí vodní hasicí přístroje a zkratuje elektřinu. Školu pohltí plameny a přežije jen hrstka studentů, kteří se zúčastnili plesu.
Když se Carrie vzdálí od školy, tak nejdříve vyšroubuje uzávěry hydrantů a když přijedou hasiči, nemají vodu k uhašení požáru.
Carrie postupně zničí celé město, její pouť je přes benzínku, kde vyndá všechny tankovací pistole ze stojanu a nechá vytékat benzin na zem. Když jde kolem člověk s cigaretou, benzínka vybuchne. Dojde hned k několika výbuchům, na různých místech města. Ale Carrie definitivně směřuje k domu, kde na ni čeká matka.
Matka chce Carrie zabít, ale podaří se jí jen zabodnout jí nůž do ramene. Carrie nakonec zabije svou matku a pak se vydá k motelu, kde se narodila. Odtud zrovna odjíždějí Billy a Chris a oba je zabije, když do auta svou myslí strčí. Oba tím zabije. Nakonec zničí i motel.
Carrie umírá na ulici, narazí na ni Sue.
Kniha je poskládána z různých svědectví a z výstřižků knih a druhá polovina knihy už se skládá jen z různých svědectví, které se vztahují k události. Když čteme nějaký fakt už popáté, dost to nudí. Když jsem knihu před třemi lety četla poprvé (jako první knihu od Kinga), moc se mi líbila, ale po tom, co jsem přečetla nespočet děl, které napsal v pokročilejším věku, musím konstatovat, že mě nebavilo knihu číst.