Druhá povídka z knihy Všechno je definitivní od Stephena Kinga nese název Pitevní sál čtyři. Již podle jména si dovedeme představit, že se nebude jednat o nic romantického.
Muž se probudí do tmy. Do tmy, ve které cítí igelit a slyší vrzání koleček. Vezou ho totiž na pitevní sál.
Co se děje? Proč cítí, ačkoliv je mrtvý? Musí být mrtvý!
Doktorka s nováčkem chtějí provést pitvu. Muž je živý, jenže nemůže ničím pohybovat, ani mluvit. Jen vnímá vše okolo, i když trochu vzdáleně.
Když už ho chtějí rozříznout, tak se přiřítí další doktor a křičí, že ho nemají řezat. Kousnul ho had, a ten samý teď kousnul i někoho jiného.
Nečekaný závěr, je na něm vidět, že chtěl King jednou napsat povídku s dobrým koncem. A jaký je výsledek? Až moc rychlé ukončení, které vůbec nepasuje k celému předešlému ději. Myšlenka je to ale celkem dobrá, předčasná smrt, či probuzení se ze smrti, jestli chcete.